"

Proč jíst trávu místo krávy a jak se bránit rakovině

08. 05. 2020 , aktualizace: 27. 05. 2020 Sdílej na SrdceMoravy

Proč jíst trávu místo krávy a jak se bránit rakovině?

Dát si dvojitý hamburger s porcí hranolek bude vždycky větší terno než žvýkat zelené stéblo někde na louce. Člověk přeci potřebuje maso, aby získal bílkoviny, vitamíny a rostly mu svaly! Zároveň při jídle nechce mít pocit, že jím projede rychle jako Pendolíno z Prahy do Ostravy. V horším případě aby se v půli cesty nerozhodlo vrátit na výchozí stanici. Možná proto se raději krávě zakousneme do kýty než se vedle ní pást na louce. Skvělá zpráva je, že dnes už lze využívat benefity travin bez radikální výměny rolí člověka za přežvýkavce. Proč má smysl se nad pořadím potravinového řetězce zamyslet a jak zásadní to může být pro náš organismus?

Raději čerstvé vitamíny nebo z „bazaru"? 

Každý ví, že když chce nejkvalitnější a nejpřesnější informace, získá je nejlépe z první ruky. Přesněji vám dopravní nehodu popíše zúčastněný řidič než-li kamarádka, co ve správnou chvíli koukala na zprávy. V tomhle případě bude roli kamarádky představovat hamburger. Všechny živiny v něm obsažené jsou jako „převyprávěná“ informace. Kráva totiž celý život žije pouze z přijmu živin, které traviny obsahují. Zároveň dokáže vyrůst do úctyhodné velikosti a když konzumuje výhradně dary z přírody, nesetkáme se s ní v okresní nemocnici ani ve frontě na doplňky stravy, že by jí snad náhodou chybělo céčko (Samozřejmě je řeč spíše o kravách pasoucích se volně na pastvinách. Velkochovy už jsou jiná kategorie). Když konzumujeme její maso, ještě k tomu tepelně upravené, takže bez přítomnosti enzymů (ty spolehlivě odstraníme při teplotě nad 41 ºC), přijímáme přefiltrovanou informaci ze základního zdroje. A co že je zdrojem? Tráva přeci!

Mohli bychom namítnout, že nejsme ke konzumaci travin přizpůsobeni jako náš hamburger, totiž kráva. I kdybych se vykoupal v bílé barvě, namaloval si černé fleky a bučel na louce, asi bych úplně neuspěl při výměně rolí. Krávě byl nadělen ten správný trávicí trakt, nám naštěstí zase mozek, který umí řešit složité problémy, přesto že to může být někdy sporné. S pomocí moderních technologií se lidstvu podařilo zpracovat traviny tak, aby byly 100% stravitelné a obrovsky přínosné pro náš organismus. Už se jen rozhodnout, přes kolik trávicích traktů se živiny dostanou až k nám.

Nechci tady holdovat za vegetariánství, jen trochu nabourat iluzi, že je maso nenahraditelnou součástí jídelníčku. Sám bych byl pokrytec, jelikož jsem včera snědl porci kuřecího s rýží. Je třeba si však uvědomit, jak důležité je to, co si během dne pošleme do útrob žaludku. Dnes se problém zjednodušuje na volbu mezi přiměřenou hmotností a obezitou. Stravování nerozhoduje jen o tom, jestli nám na štítku kalhot přibylo jedno nebo dvě X, nýbrž i o tom, kolik hodin ročně strávíme v čekárně nemocnic nebo v horším případě, jak velký bude rozdíl po odečtení data narození od data úmrtí. Přivítejme na scéně nejobávanější civilizační chorobu dnešní doby.

Rakovina! Proč jí vlastně trpíme?

Diagnóza, která zatřese i s otrlejšími povahami. Vzhledem k množství přibývajících případů, přičemž se jedná o různé lidi, s různým životním stylem, z různých zemí, nám může připadat prevence proti rakovině jako boj s větrnými mlýny. Jakoby někdo jen náhodně rozpočítával, na koho diagnóza padne a nemá smysl se tím moc zabývat.

Německý vědec Otto Heinrich Warburg však v roce 1931 přišel na základní příčinu vzniku rakoviny. Za onu příčinu označil překyselený organismus. Jedná se o kombinaci nedostatku kyslíku v buňkách a kyselosti krve. Rakovinotvorné buňky mohou prosperovat pouze v kyselém prostředí. Zdravé buňky žijí v zásaditém prostředí bohatém na kyslík. Znamená to tedy, že chceme-li si rakovinu držet dál od těla, je pro nás zásadní udržovat v těle mírně alkalické prostředí s pH kolem 7,4 (optimální hodnota pH v krvi). Toho docílíme správnými stravovacími návyky a pohybem!

Kyselé látky si tělo do jisté míry vytváří samo (kyselina močová, žaludeční šťávy). Není třeba je ve větším množství přijímat ještě z dalších zdrojů. Zásadité však získá pouze zvenčí. Nad tím už máme přímou kontrolu my skrze potravu, kterou si dopřáváme. A tady je kámen úrazu.

Drtivá většina stravy průměrného člověka je složena z kyselých potravin. Jen pro představu, co se mezi kyselé potraviny řadí: rafinovaný cukr, maso (všechny druhy), mléko, sýry, jogurty, pečivo, těstoviny, kofein, alkohol, tabák a v neposlední řadě veškerá farmaka. Tohle všechno napomáhá k tomu, aby se pH v těle chýlilo k nižším hodnotám. Jestli tyto potraviny tvoří základ našeho jídelníčku, acidobazická rovnováha je reálná asi jako létající jednorožec co krká duhu. Rakovině jsme požehnali a pozvali ji na šálek čaje.

Základní prevence

Jestli nás přítomnost takového hosta ale úplně neláká, je třeba dveře zamknout. Zámek, který nemá šanci odemknout, vyrobíme pomocí zásaditých potravin. Syrová zelenina, ovoce, med, voda, chlorofyl a tudíž právě zelené potraviny! Řasy a traviny, tedy chlorella s ječmenem, jsou silně zásadité potraviny (pH ječmene – 9, pH chlorelly – 8 až 8,5). Jestli chceme položit protiváhu a vyvážit příjem kyselosti, zelené potraviny jsou jednou z nejlepších variant, jak toho docílit. Zároveň doplníme všechny nezbytné vitamíny, minerály, enzymy, antioxidanty,... Přesně jako ta kráva, která nic víc k životu nepotřebuje.

Důležité je podotknout, že nejde o to vyškrtnout všechny kyselé potraviny z jídelníčku a přežívat na králičí stravě. Je třeba nalézt rovnováhu. Ráno začínat s příjmem zelených potravin, místo sušenky si dát jablko, maso nejíst k snídani, k obědu a k večeři, ale třeba jednou denně, nebo i obden. Extrém taky mnoho dobrého nepřinese. Každé tělo reaguje na změnu jinak a je vhodné mu opravdu naslouchat.

Konzultace

Věřím, že strava souvisí s civilizačními chorobami opravdu hodně. Informace nám dávají možnost převzít kontrolu nad svým zdravím. Čím více z nás se zamyslí nad tím, co konzumuje, tím větší máme šanci otočit trend civilizačních chorob k pozitivnějším číslům. Budu rád za jakoukoli připomínku k tématu či zpětnou vazbu, proto neváhejte využít kontaktní formulář, který najdete pod článkem. Nebo mi klidně napište e-mail či na sociálních sítích. Vzdělávat se je potřeba vždycky.


Jinde na SrdceMoravy